V době „Sametové revoluce“ 1989 mi bylo 13 let, byl jsem dítě, ale pamatuji si toho docela dost. Moji přátelé, které jsem nafotografoval v souboru „Generace 90“, se v té době narodili. Komunistický režim je pro ně jen kapitolou v učebnici dějepisu, zadrátovanou Evropu neznají. Odjakživa svobodně cestují po celém světě, nahlas říkají, co si myslí, jsou mnohem cílevědomější, zodpovědnější, snaží se uspět. Na druhou stranu obava z možného neúspěchu je také jejich věčný průvodce. Tato a následující generace jsou prý velcí individualisté, a proč taky ne? Nikdo je nenutí, aby budovali vlast, tak každý pracuje na svém vlastním životě. A jde jim to dobře.
